Český ráj - dovolená s dětmi 3. - 10. srpna 2013

Ubytování jsme našli přímo pod hradem Trosky v Apartmány Ktová (www.apartmanyktova.cz). Bydleli jsme v apartmanu v prvním patře (ap. 4,5,6). Po schodech se vešlo do malé místnosti s kuchyňkou a manželskou postelí, do úplného štítu budovy se strmými schůdky vylezlo do malé místnosti se třemi matracemi na zemi. Bylo to maličké, ale pěkné, vše ze dřeva. Poznámka "točené pivo přímo u apartmánů" znamenalo chlaďák s naraženým sudem se Svijanským Mázem, kde si každý mohl sám natočit a udělat čárku. Každý host taky dostal hole a míčky na minigolf. K dispozici byl taky malý kulatý bazén, pěkné dětské hřiště, trampolína a ruské kuželky. Na ohništi se dalo opékat a k dispozici byla prostorná posečená louka (jedni tam hráli něco jako gorodky).

Dorazili jsme v sobotu mírně po 14 hodině. Já se byl s Marijánkou projekt s kočárkem aby usla, Katka vybalila a udělala polévku. Před 16 hodinou jsme se spící Maruškou dojel zpět a hned jsme se vydali na hrad Trosky (www.hrad-trosky.eu). Vedla tam zelená a modrá značka, ale kvůli kočárku jsme šli po cestě. Na hrad jsme dorazili asi 5 minut před zavřením úplně zničení (necelé 4 km do kopce v 34 stupních). Hrad jsme prohlédli a zpět jsme se už dali po modré značce. Občas se sice kočárek musel nést, ale cesta byla o poznání kratší. V občerstvení u cesty na Borek jsme se napili a vrátili se apartmánů.

V něděli jsme zajeli do ZOO v Liberci (www.zooliberec.cz). Zaparkovali jsme zdarma na ulici Vítězná u Severočeského muzea a kolem tramvajových kolejí pěknou vilovou čtvrtí došli do ZOO. Snad kromě slonů (který byl k vidění jenom jeden) byly expozice moc pěkné. V ZOO lákali na krmení. Viděli jsme krmení tuleňů, které bylo super, až na znuděný výraz slečny či paní ošetřovatelky. Potom jsme šli na krmení tučňáků, které bylo taky zajímavé, ale ještě znuděnější výraz pana ošetřovatele naznačoval, že není rád, že nás vidí.

Po obědě ve venkovní zahradní restauraci Hotelu U Jezírka jsme odpoledne zajeli do IQ Parku (www.iqpark.cz). Myslel jsem, že to bude pro naše děti moc složité, ale náramně jsme si to tam všichni užili. Každý si našel své oblíbené exponáty. Líbila se nám i komentovaná science show.

V pondělí dopoledne jsme strávili v Prachovských skalách (www.prachovskeskaly.com). Skály byly hodně blízko u sebe, cesta vedle mezi nimi, občas vyšla na vyhlídku po strmých schodech, nechyběly úzké průlezy. Kdyby tam bylo míň lidí, tak je to perfektní. Okruh jsme šli víc jak 3 hodiny.

Odpoledne bylo v plánu projít Cipískův okruh přes vrchol Brada do Jičína, ale dětem ani Katce už se nechtělo. Tak jsme autem dojeli přímo do Jičína. Já jezdil s Maruškou a bez úspěchu se snažil aby usnula, Katka s dětma byla v Muzeu hry (www.muzeumhry.cz).

V úterý jsme zajeli na Ještěd. Já tam dojel s Maruškou autem. Děti s Katkou jeli lanovkou (www.lanovka-jested.cz nebo na stránkách ČD). Při cestě nahoru sice u chaty Ještědka svítila červená, jako že je na horním parkovišti obsazeno. Naštěsti tam ale pro nás místečko bylo. Dali jsme si svačinu, snědli nanuka a jeli zpět do Liberce na koupaliště. Původně jsme chtěli do Babylonu do aquaparku, ale Bazén Liberec byl lepší volba (www.bazen-info.cz). Byly tam dva dlouhé tobogany, dětský bazén, vířivky, široká skluzavka, maličký bazének se skluzavkou, venkovní plocha, ... a za čtvrtinovou cenu. A zažili jsme něco, co zatím nikde jinde nebylo - nucené sprchování před vstupem do bazónu. Po dvou hodinách koupání koupání jsme zašli v restauraci na bazéně na pizzu (byla dobrá) a ve vedlejším Intersparu nakoupili.

Středeční dopoledne si děti užili ve Šťastné zemi (www.stastnazeme.cz). Skálali, vyráběli a domů dojely úplně spokojené. Odpoledne jsme pak zajeli mrknout na Drábské světničky (pěkný je např. tento web). Zaparkovali jsme na začátku vesnice Dneboh (bylo tam parkovací místo) a po modré došli nahoru. S Vojtou jsme lezli i tam, kam by se nemělo :-) Pak jsme ještě zašli asi 1 km podívat se na Studený průduch, což byla 125 m a velmi úzká soutěska, ve které jsme se všichni báli. Zpět jsme to vzali cestou kolem hradu Kost (byli jsme tam o půl sedmé a tam mě napadlo projet autem přes nádvoří). Večer jsme šli opékat buřta. Na zapálení ohně jsem vypotřeboval celou Mladou Frontu (po těch nočních deštích bylo dřevo řádně mokré).

Ve čtvrtek jsme se také rozdvojili. Katka s dětma se jeli podívat na Muzeum panenek (www.muzeumpanenek.cz) v Troskovicích. Bylo tam více jak 500 panenek a na děti nejvíc udělala dojem zabijácká panenka Chucky. Já s Maruškou jsme si to zamířili do Rovenska a odskočili si na Borecké skály (např. zde). Maruška si bohužel neužila skalní útvar Želva, protože spinkala jako andílek. Na náměstní v Rovensku jsme se potkali. Děti se šly ještě podívat na obrácené zvony (obrácené zvony v Rovensku) a pak už jsme si najedli břicha v hospodě na náměstí. 

Po obědě jsme jeli na Hruboskalsko (třeba tento web). Zaparkovali jsme v Lázních Sedmihorky (bylo to tam nějaké opuštěné) a po modré, žluté, červené a zase modré jsme si si prohlédli to ty hlavní krásy. Zajímavý byl kiosek za arboretem. První část a poslední část cesty byly součástí naučného okruhu kolem campu Sedmihorky. Děli plnily různé úkoly a bavilo je to. Skalní útvary byly taky parádní, ale nebylo to tak bezprostřední, jako Prachovské skály.

Večer jsme si všichni dali zápas v minigolfu.

V pátek dopoledne jsme jeli do Sedmihorek, aby si děti dokončili naučný okruh. V 11 hodin pak začalo pršet. Odpoledne jsme dostal nápad, že bychom v dešti mohli jít na procházku, ale krátce po vyjití se spustil takový liják, že jsme se museli vrátit (Maruška důrazně odmítala igelitovou pláštěnku na kočárku). Děti ale zůstaly venku, Eliška skákala na trampolíně a my s Vojtou hráli minigolf (já měl Manku v náručí pod deštníkem). Od mamky jsme to pak řádně schytali.

V sobotu při cestě zpátky jsme to vzali přes pevnost Josefov (www.pevnostjosefov.cz) u Jaroměře. Zrovna tam probíhal metalový festival Brutal Assaul, takže zajímavé to bylo i nad zemí, nejen v podzemních chodbách. Výborný oběd v Třebechovicích pod Orebem v restauraci Černý kůň ukončil naši dovolenou.

Perfektní dovolená to byla. Akorát jsme si mohli více užít zázemí apartmánu (např. čepované Svijany), ale nakonec jsme si minigolfové hřiště párkrát obešli (hlavně z Vojty se stal golfista), i ty ruské kuželky jsme si zahráli. Můžeme doporučit.