Vyjeli jsme jenom s půl hodinovým zpožděním.
Objížděli jsme pobřeží kolem majáku a pořád dál. Za 3/4 hodiny se ostrov začal rýsovat a za další 3/4 hodiny jsme u něho byli. Zakotvili jsme tak 100 m od břehu. Na ostrov jsme nesměli, protože prý byl celý soukromý.
Spolu s námi byly na lodi dvě rodinky Němců a 2 starší pánové. Po včerejšku, kdy bylo pořád zataženo, se dnes ukázalo sluníčko. S Kačou jsme se vrhli do vody a kochali se korály, rybičkami, hvězdicemi různých barev a celkově nádherným podvodním světem. Lovili jsme mušle. Katka se vždycky s nějakou vynořila a já nic, až úplně nakonec se mi podařilo objevit krásnou obrovskou. Jako úplně poslední ze všech jsme se vrátili do lodi. Podával se malý oběd. Mezitím přijela další loď se 6 lidmi. Po obědě chtěli Němčouři zpátky. To se nám vůbec nelíbilo, protože jsme chtěli ještě šnorchovat. Domluvili jsme se, že se vrátíme s tou druhou lodí. A zase jsme hupli do vody a brázdili se šnorchlem pobřeží. Museli mě sebrat pomalu už za jízdy, vůbec se mi z vody nechtělo.
Na téhle lodi byli samí normální cestovatelé. Přesvědčili posádku, aby se plulo jenom s plachtou. Cesta byla hodně dlouhá, ale romantická. Leželi jsme na palubě, kolem šumělo moře (řádný hluk motoru) a loď rozrážela vlny. Postupně jsme dopluli až domů. Šli jsme ještě zadovádět do vln a maličko se opálit. Já se neopálil, ale spálil, a to pořádně. Nevinné ležení na lodi při cestě zpátky, šnorchlování, kdy člověku z vody trčí polovina zad a to za plného slunce a bez namazání udělalo své. A pak se ještě blbec dodělám opalováním...
Večeře v Blue Fish při petrolejce byla super a houpací síť v baru na pláží, s pohledem na moře hvězd skrze palmové listí byla fantastická. Jenom kdyby nebolela spálená záda. Nicméně dnešní den se mi líbil z těch všech zatím nejvíc.