Po ránu jsme se šli nasnídat do maličkého bufítku přímo v domě v prvním patře. Dal jsem si naposled mandazi. Zkusmo jsme se v hostelu zeptali na transport na letiště, ale chtěli 1000 shilinků.

Poslední ráno v Africe.

Šli jsme tedy na autobus číslo 34 (městský autobus s regulérními jízdenkami). Zastávka byla 2 minuty cesty, před hotelem Ambassador. Lístek měl stát 25 šilinků. Při čekání nám nějaká paní poradila, že můžeme jet autobusem Metro Shuttle za 50 Ksh. Byl to přátelsky vyhlížející minibus, ale my jsme už neměli potřebný počet šilinků, nechali jsme si přesně na cestu. Autobus 34 přifrčel. Přilepili jsme si zavazadla k sobě velmi pevně, protože podle Lonely Planet je v něm mnoho turistů okradeno.

Přišel průvodčí a chtěl za oba 70 Ksh. To byl průser, já v ruce svíral nachystanou padesátku a v kapsy jsem ještě vylovil dalších 17. Nevyhodil nás. Poprvé jsme za něco zaplatili méně, než se mělo :-) V průběhu cesty jsme ještě zažili revizi jízdenek. Autobus se parádně naplnil a jednu chvíli mu ze dveří viselo tak metr lidí. Při vystupování jsme ještě jednou poděkovali průvodčímu.

Mušle ze Zanzibaru nám bude  dovolenou stále připomínat.

Sahara byla vidět úplně nádherně.

Čekáním na keňském letišti skončila naše cesta. Ještě 50 minut před odletem jsme neměli boarding pass, protože letadlo bylo plné (letělo z Tanzánie z Dar Es Salaamu a my jsme asi čekali, jestli někdo v Nairobi vystoupí). Paní za pultíkem se potila, ale vyřešili to výborně. Dostali jsme místa v Business class. Toho místa na nohy, paráda.

Letěli jsme přes východní část Sahary. Bylo úplně jasno, nádherně jsme z okýnka viděli. Samý písek, občas oáza. Viděli jsme i sopky na Liparských ostrovech a Alpy.

Z Prahy nás vyzvedl Radim. Byl tam na služební cestě a počkal na nás. Hodně to pomohlo k alternativě vlak v 0.18. Zítra jdu totiž do práce.